Jak spí svět: Zajímavé detaily z ložnic
Jak spí svět: Zajímavé detaily z ložnic
Dnes si společně s námi procestujete domácí a světové postele. Samozřejmě ve vší počestnosti. Podíváme se na neobvyklé způsoby spánku i pikantnosti a třeba vás to inspiruje k pořízení naší letní přikrývky, pod kterou usnete snadno jako pod letní hvězdnou oblohou. Připravení?!
Jak se spí v Asii?
Umíte si představit po obědě v pracovní den zavřít na deset minut oči, co by na to šéf řekl? V Japonsku je takové zdřímnutí si (zvané inemuri) vnímáno jako známka vysokého pracovního nasazení a oddanosti práci, ve které pracanti tráví i deset hodin denně. Krátké usnutí je přijatelným důkazem obětavosti. Proto je také nahlíženo na ty, co spí na veřejných místech (vlaky, lavičky), jako na tvrdě pracující. Podobné to je i v Číně, kde mají některé kanceláře vybavení přímo určené ke krátkém odpočinku po obědě (věří, že to zvyšuje produktivitu práce). Oproti tomu Korea je proslulá strachem ze smrti při spuštěném elektrickém větráku (tzv. „fan death“) kvůli udušení nebo hypotermii.
Spaní s mazlíčky v jedné posteli – ano nebo ne?
V USA je prý nahlíženo na spánek s mazlíčky v jedné posteli benevolentněji než na starém kontinentu. Zčásti jde o nutnost, kdy se tamní kočky mohou stát snadnou obětí kojotů a lišek, proto jsou častěji chovány v domácnostech, zčásti odlišným přístupem Američanů k pohybu psů na veřejnosti – nemají tam moc rádi klece a vodítka. Vypadá to, že mazlíčci tam mají větší prostor v ložnicích svých páníčků.
Další historické bizarnosti z ložnic
V renesanční Anglii si prý dávali muži pod hlavu polena, protože věřili, že měkké polštáře jsou příliš ženské. Může jít ale o romantizující představu, která mohla vycházet z toho, že velmi chudí lidé museli spát v příšerných podmínkách ve veřejných prostorách. Idyličtější je představa usínání s použitím heřmánku a levandule nebo vonného dřeva, jako to dělali lidé kdysi dávno. Věřili, že heřmánek pomáhá trávení a tím klidnému spánku. Levanduli si rádi dávali vedle postele, tymián pod polštář. Pověrčiví lidé spali raději v polosedě, protože se o spánku vleže tradovaly pověry spojované se starobou, neduživostí a smrtí.
Kdy se začalo u nás spát v oddělených ložnicích?
Přelom 19. a 20. století přinesl revoluci v místních ložnicích – začalo se spávat odděleně i v běžných domácnostech, samostatná místnost určená ke spánku přestala být vymožeností bohatých. Byly zřízeny manželské a dětské ložnice. Spánek se začal považovat za privátní záležitost. Změnil se rytmus práce i charakter odpočinku (přešlo se od dvoufázového spánku k souvislému). Noční probuzení mělo dříve svoji „funkci“. Během prvního spánku se lidé probouzeli, četli, milovali se, rozjímali nebo pracovali. Poté usnuli a pak zase vstali a pustili se do své činnosti. I bohatí lidé přesunuli svá jednání a diskuze do salonků a ložnice získaly punc intimity.
Přejeme vám krásné léto. Čtěte dál náš blog, najdete v něm různé zajímavé příspěvky (třeba tipy na výlety s dětmi). V dalším čísle pro vás chystáme příspěvek, který vám napoví více o tom, zda si pořídit náš polštář.